Basketbalista, sportovní redaktor a komentátor Českého rozhlasu Brno. S basketbalem ve svých třinácti letech a jeho první trenéři, kteří začali ovlivňovat Zdeňkům sportovní a později i profesní život byli bratři Vykydalové. Bylo to ve Zbrojovce a tenkrát oddíl nesl název ZJŠ Brno. Začínal ve Zbrojovce, u trenéra Lojzi Vykydala a než uhrál svůj první mistrovský titul za mladší dorost v roce 1956, působil v žákovských mužstvech od svých třinácti let. Už v dorostu patřil do týmu, který skvěle reprezentoval brněnskou košíkovou. V roce 1956 v Bratislavě získal titul pro mladší dorostence a o rok později na mistrovství republiky staršího dorostu brali hráči Zbrojovky, tentokrát v kategorii staršího dorostu zlaté medaile. Na sezonu 1958/59 byl už v hledáčku trenérka Mrázka a stal se součástí brněnského basketbalu se vším všudy.
Jako rozehrávač uplatňoval cit pro organizaci hry, spolehlivě plnil úkoly v obraně. Po roce 1968 mu připadl náročný úkol nahradit dlouholetou oporu Zdeňka Bobrovského. Mezi lety 1958 – 1972 odehrál ve Zbrojovce dvanáct sezon za brněnské „áčko” Zbrojovky a pětkrát byl člen mistrovské sestavy. V sezoně 1960/61 měla Zbrojovka v lize dvě mužstva a Zdeňek odehrál tuto sezonu pod vedením trenére Kubíčka po boku spoluhráčů Hradílka, Ivana Bobrovského, Štolfy a Merkla v záložním družstvu Zbrojovky. Nechtěl sedět na lavičce náhradníků a jeho krédo bylo zlepšovat se a být připraven na ty zápasy, které Zbrojovka v průběhu šedesátých let odehrála. V roce 1966 ukončil studia na filozofické fakultě UJEP, kde vystudoval obor historie a český jazyk. V témže roce odešel na rok do RH Pardubice splnit svoje vojenské povinnosti. Pod vedením trenéra Luboše Buluška odehrál soutěžní ročník 1966/67 právě v RH. Pro pardubické basketbalisty příchod Zdeňka Vlka znamenal jistotu na rozehrávce a ten správný krok k udržení nejvyšší basketbalové ligy v Pardubicích. „Bylo třeba posílení hráčského kádru a do Rudé hvězdy přichází v sezóně 1966/1967 zkušený reprezentant Zdeněk Vlk ze ZJŠ Brno”, okomentoval brzký nástup na vojnu brněnský tisk. I když jeho mateřský oddíl získává další titul, Zdeněk svými výkony pomohl RH Pardubice s umístěním na 9. místě ligové tabulky. Do Brna se vrátil na sezonu, která byla opět mistrovská. Účast ve finále Poháru evropských mistrů ve francouzském Lyonu bylo vyvrcholením neskutečné dřiny a píle všech brněnských hráčů, trenérů a celého realizačního týmu. Zdeněk Vlk je jeden ze tří hráčů, kteří byli u všech tří vrcholů slavné éry brněnského basketbalu. Dvakrát hrál finále PMEZ s Realem Madrid a byl hráčem mužstva , které odehrálo finále Interkontinentálního poháru v USA. Zbývající dva hráči, kteří odehráli „tyto tři vrcholy” , jsou František Konvička a Vladimír Pištělák. Trenérem jim nebyl nikdo jiný než Ivo Mrázek. Sezona 1971/72 byla jeho poslední v dresu Zbrojovky a v té době již začíná koketovat s Českým rozhlasem Brno. Jeho krátké reportáže začaly být součástí rozhlasových sportovních zpráv. V sezoně 1972/73 pomohl už Technice Brno k postupu do nejvyšší basketbalové ligy a ta následující sezona v ligovém dresu Techniky Brno byla pro Zdeňka tou poslední. V nejvyšší soutěži svého milovaného sportu začal a v nejvyšší soutěži svoji hráčskou kariéru ukončil. To vše se odehrálo v jeho rodném Brně. V roce 1965 získal titul mistra sportu a v roce 1968 dokončil vysokoškolské vzdělání, kdy získal akademický titul doktora filozofie. V roce 1968 si zahrál Zdeněk i za národní mužstvo, když byl členem reprezentačního výběru trenéra Vladimíra Hegera. V předolympijské kvalifikaci, která se hrála v Bulharsku skončilo Československo čtvrté mezi čtrnácti týmy a na OH 1968 do Mexika nepostoupilo.
Po skončení hráčské kariéry se stal nejdříve rozhlasovým reportérem a později sportovním komentátorem Jeho reportáže šli napříč všemi sporty. Měl rád sport všeho druhu. Komentoval zápasy první fotbalové a hokejové ligy, dělal reportáže z tenisových mistrovství a rád se zaměřoval na celé sportovní dění v rámci Brna a Jihomoravského kraje. S ochotou a skromností v sobě vlastní se zapojoval a podporoval mladé basketbalisty.
Zdeněk Vlk vychoval tři dcery a všechny tři postupně vedl k basketbalu. Nejstarší Gabriela a nejmladší Tereza u basketbalu nakonec nezůstaly. Prostřední Veronika, brněnská basketbalová matadorka se stala devátou ženou československé historie, která pokořila v roce 2014 hranici 6000 nastřílených ligových bodů. Hráčka KP Brno, Valosunu, BK Imosu, Hradce Králové a SK UP Olomouc odehrála v Brně skoro celou svoji bohatou basketbalovou kariéru. I když svoji postavou, chytrostí a citem pro přihrávku stavěla trenéry do obtížných rolí, „lépe se cítím na křídle” , svěřila se v rozhovoru pro Brněnský deník. Roli rozehrávačky nikdy nevzala za svoji parketu. O tom také vypovídá počet vstřelených bodů v Ženské basketbalové lize.
