… mužstva napříč celou historií …

Zde bychom se měly dočíst o začatcích košíkové v Brně, jak vznikaly jednotlivé brněnské kluby, jak prožívaly nástrahy a krušné chvíle dvacátého století … nedočteme. Historie brněnského basketbalu a sled událostí je tak pestrý a bohatý. Chystaná publikace se této kapitole věnuje velmi podrobně. Pokusím se tedy jenom ve stručnosti nastínit začátky košíkové v Čechách a na Moravě a pár větama popsat velmi bohatou brněnskou basketbalovou „epizodu“, která nemá u našich končinách obdoby a již je v některých odkazech tohoto webu částečně publikována.

Basketbal (házená do koše) nebo také košíková se u nás objevil poprvé v roce 1897 ve Vysokém Mýtě. Pravidla nebyla zvedena a koše neměly desky. První pravidla stanovil v roce 1898 Josef Klenka, pražský učitel a rovněž řídící Spolek pro pěstování her české mládeže. Tyto pravidla publikoval v časopisu Sokol. Hra ve svých počátcích zaujala v Čechách jen pár nadšenců, ale přesto lze považovat tyto roky jako pokusy velmi zdařilé.

Na počátku dvacátých let 20. století se košíková hrála především v organizaci YMCA, ale postupně se začaly přidávat i jiné týmy. Kromě přátelských utkání a turnajů se začaly hrát rovněž zápasy o titul nejlepšího basketbalového týmu. Ve třicátých letech k tomu přibily i mezinárodních utkání. Avšak druhá světová válka přibrzdila rozvoj basketbalu, ale i dalších nově vznikající sportovní odvětví. Z národního archivu lze vyčíst , že první regulérní utkání se hrálo 4. července 1920 na venkovním hřišti v Praze na Letné pod vedením J.A. Pípala, který se zde věnoval přípravě československých sportovců na VII. Letní olympijské hry v Antverpách. Po založení Československého volejbalového a basketbalového svazu v roce 1924 byly vydána nová basketbalová pravidla. V Praze se košíková hrála v krytých prostorách Strakovy akademie, na Maratonu Praha a na letním hřišti na Kampě. V roce 1928 postaven v Praze na Poříčí Palác YMCA, kde bylo na střeše vystavěno hřiště pro utkání za pěkného počasí. Ve velmi krátkém čase se přidaly i sokolské týmy Žižkova, Dejvic a Sokola Pražského.

Mimo Prahu se basketbal hrál v Kolíně, Kladně a Hradci Králové. Na Moravě pak v Brně, Olomouci, Znojmě a Kroměříži. V roce 1923 se pod záštitou sdružení YMCA v Kroměříži odehrál první turnaj o mistra Moravy. Turnaj vyhráli hráči Olomouce, kteří ve finále zdolali mužstvo Kroměříže. Prvním řídícím orgánem pro československý basketbal byl Československý  volejbalový a basketbalový svaz, který vznikl v roce 1924. První ročník celorepublikové československé soutěže v basketbale se hrál v sezóně 1929/30.

Sokol jakožto nejmocnější a zároveň největší tělovýchovná organizace v celém Československu pořádané turnaje a soutěže v košíkové velmi dlouho přehlížel a považoval košíkovou za doplňkový sport. V roce 1933 byla uzavřena dohoda o spolupráci mezi Československým volejbalovým a basketbalovým svazem a Československou obcí sokolskou. Kdy Sokol uznal svaz za jediného reprezentanta ČSR pro basketbal a volejbal na mezinárodní úrovni. Přebory organizované obcí sokolskou se hrály podle svazových pravidel. Od samého počátku organizovaných soutěží byl basketbal považován za zimní sport, kdy se hrálo systémem podzim – jaro a dá se říci, že tento model se aplikuje až do současnosti.

V roce 1926 nechtěl VIII. všesokolský slet představit jen cvičence při prostných, ale měl se stát rovněž přehlídkou dalších sportů a sportovních her. Dostalo se na lehkou atletiku, odbíjenou, házenou a poprvé i na košíkovou. V té době však košíkovou hráli pouze dorostenci. Tehdejší náčelník druhé největší sokolské jednoty v republice Sokola Brno I Josef Zezula si nedovedl představit, že by se na sletu odehrával nějaký sport bez účasti brněnské jednoty, vzpomínal Josef Fleschlinger.  „Tenkrát mě náčelník požádal, abych poskládal basketbalový manšaft a jel hrát do Prahy.  Do té doby se v naší jednotě košíková vůbec nehrála a mnoho se o ní nevědělo. Ale sehnal jsem 10 vysokých mladých chlapců a jeli do Prahy. Hráli jsme pouze jedno utkání, protože do soutěže basketbalu se přihlásil pouze Sokol Žižkov. Zápas se nedohrál. Krátce po  začátku utkání a úvodním koši Pražanů se spustil liják, hřiště bylo samé bláto a utkání se ukončilo, vzpomíná Josef na svoje první setkání s basketbalem a ještě dodává „hrálo se tenkrát převážně na venkovních hřištích, v provizorních podmínkách a s nemožným balonem“.

Fotografie z archivu Miroslava Sonnka a Luboše „Sisi“ Polcara … basketbalu oba věnovali skoro všechen svůj volný čas, ale nezapomínali i na ostatní sporty … zveřejněné fotografie jsou toho důkazem.


Ve stručnosti pár informací a fotografií, tak jak je zachytily kroniky a vzpomínky z dob mezi dvě světovými válkami. Průkopníkem basketbalu se po sokolském sletu 1926 stal Sokol Královo Pole. V Králově Poli se vytvořil kolektiv hráčů. Později si košíková našla cestu do Sokola Brno II se sídlem v Tyršově domě na Francouzské ulici. Zde se o její rozvoj v Brně zasloužil Kristian Fanta. Každoročně pořádal turnaje v košíkové o Tyršovu vlajku. V roce 1934 se podařilo spojit síly v rámci brněnských královopolských Sokolů a brněnské „dvojky”, postavilo se celkem kvalitní mužstvo pro košíkovou. Hráli pod hlavičkou Sokol Královo Pole.  Házená a odbíjená šly stranou. S větší vervou pod vedením trenéra Viléma Špačka se hráči Sokola Královo Pole pustili do odhalování tajů košíkové, tréninku a následné hry. Kolektiv se postupně doplňoval a soupiska obsahovala jména: Špaček, Obadálek, Kučera, Milonig, Krčma, Peřina, Strnad, Fleischlinger, Tichota, Říčný a Němec. Úspěchem byla účast na finálovém turnaji Zemské ligy Čechy a Morava v ročníku 1933/34 a historicky první stříbrná medaile pro brněnské košíkáře hrající pod hlavičkou Sokol Královo Pole. Tyto finálové turnaje se hráli od ročníku 1929/30 a zúčastnili se jich vždy vítězové soutěží v Čechách, na Moravě a na Slovensku. V osmatřicátém roce měl i Sokol Brno I sestavený velmi dobrý tým, který se účastnil šampionátu republiky konaného v Praze. Pro vývoj brněnské košíkové to byl dobrý turnaj. Došlo k navázání styků s pražskými družstvy a prvnímu umístění na stupních vítězů. Košíkáři Sokola Brno I vybojovali třetí příčku, na čtvrtém místě se umístil Sokol Královo Pole. Kvalitní turnaj odehráli v témže roce na Kladně, kde za účasti šesti týmů obsadili hráči Sokola Brno I druhé místo. Kvalita hry byla velmi dobrá a zápasy hrané s těmi nejlepšími celky, jako byl mistr Uncas Praha byly vyrovnané. Turnaj o titul pro sezonu 1938/39 se hrál v Brně ve dnech 25 a 26. listopadu 1939. Mistrem se stal Sokol Královo Pole, když ve finále zvítězil nad Sokolem Pražský.

Z kronik Luboše „Sisi” Polcara jsem vybral pasáž, jak se mladí chlapci organizovali v jednotlivých sportech do roku 1939. Luboš již od dorosteneckých let byl vášnivým veslařem. Z jeho ručně psaných kronik lze vyčíst a na fotografiích vidět lásku ke sportu. Jako jeden z mála členu Českého veslařského klubu Brno se od mládí věnoval ping-pongu, přespolnímu běhu a na pravidelných atletických táborech se připravoval reprezentovat Brno v hodu diskem, koulí a oštěpem, v bězích na krátkých a středně dlouhých tratích. Hrál házenou, volejbal a zamiloval si košíkovou. Košíkové zůstal věrný a v roce 1945 získal s mužstvem Sokola Brno I první titul jako hráč a rok později jako trenér. Pro další generace se tak navždy zapíše jako sportovec, který brněnskému sportu zasvětil celý svůj život. Basketbalové mistrovství Brna středních škol. Brněnská Svoboda 26.2. 1938, v pátek 26. února 1938 v 15,00 hodin, v tělocvičně na právnické fakultě slavnostním nástupem všech středoškolských basketbalových mužstev byl zahájen basketbalový turnaj o mistrovství Brna. Turnaj zahájil proslovem inspektor tělesné výchovy Krčma a profesor Švirk. Na úvod sportovního programu se hrálo utkání reprezentačního výběru středních škol proti Vysokoškolskému sportu Brno. Za střední školy Brna nastoupili Fráně, Hroch, Pelikán, Horák, Mojžíš, Adam, Girgle, Pícha, Suk, Melkus, Polcar a Barák. Celkem se turnaje zúčastnilo asi 150 studentů. Zápasy se odehrály v tělocvičně na právnické fakultě a v tělocvičně Sokola Královo Pole. Luboš Polcar ve svém deníku píše. „V sobotu 26. února 1938 jsem odehrál za III reálné gymnázium zápas proti klasickému gymnáziu a prohráli jsme 15:20, po vítězném poločase 15:7. Dal jsem 1 bod. Hráli jsme v sestavě Teichman, Barák, Kubeš, Polcar, Moravec, Boudný, Říčný a Lach. Soupeř z klasického gymnázia v sestavě Pelikán, Bohanes, Fleischlinger, Bejvl, Nebula a Havlík”.