Československý basketbalista, který započal svoji hráčskou kariéru v roce 1958 ve Spartaku ZJŠ Brno. Kromě tříletého působení v belgickém Racingu Mechelen, se kterým získal v roce 1970 belgický pohár. S hráčskou kariérou se rozloučil v Brně. Jako vicemistr ligy v roce 1972 a v roce 1973 to bylo třetí místo. Po skončení hráčské kariéry se začal věnovat výchově mladých basketbalistů. V letech 1980-1988 působil jako trenér u juniorské reprezentace. Po roce 1989 se objevil u mládeže v brněnských Žabovřeskách. Současně době Vladimír žije u svého syna v Praze. Úžasné jsou jeho vzpomínky na finálové utkání, které se hrálo v roce 1964 na zimním stadionu Za Lužánkami. Společně s Františkem Konvičkou nasázeli Realu 58 bodů (110 : 99) a Vladimír jich měl na svém kontě 28. Trenér Ivo Mrázek hodnotil po utkáni hráče takto: „Američan Burgess byl vynikající stejně jako Rodriguez. Z našich musím pozdvihnout výkon Jana Bobrovského. Konvička, Pištělák a Konečný uhráli svůj vysoký standart.“
Jako hráč Brna se prezentoval podobně jako František Konvička svojí ofenzivní hrou na místě křídelního útočníka v nezapomenutelných zápasech v PMEZ s Realem Madrid, vždy patřil mezi nejlepší střelce Brňanů a svou hrou nadchl nejednoho fanouška. Pětkrát držel v ruce pohár pro mistra ligy a v ročníku 1968/69 byl vyhlášen nejlepším hráčem této soutěže. S národním mužstvem Československa se zúčastnil v roce 1960 letních olympijských her v Římě a pětkrát reprezentoval na závěrečných turnajích mistrovství Evropy, ze kterých je držitelem jedné stříbrné (1967, Finsko) a jedné bronzové (1969, Itálie) medaile. Za Československo odehrál celkem 203 reprezentačních utkání. V anketě o nejlepšího basketbalistu 20. století skončil na 15. místě, v roce 2013 byl uveden do Síně slávy České basketbalové federace.
