… basketbalistka, juniorská reprezentantka a třetí nejlepší střelkyně České basketbalové ligy s počtem nastřílených 6122 bodů a odehraných 433 ligových utkání. V historických tabulkách Československé a České basketbalové ligy je s počtem nastřílených bodů celkově na pátém místě.
S basketbalem začala Veronika v sedmi letech. Rodiče, oba sportovci tatínek Zdeněk basketbalista a maminka sportovní gymnastka ji vedli ke sportu od brzkého dětství. Ještě, než se dostala do koloběhů basketbalových tréninků od mala rozvíjela svoje pohybové aktivity gymnastikou a krasobruslením. V základní škole Náměstí Svornosti v Brně Žabovřeskách se ji ujal trenér Chalupa. V BŠM odehrála Veronika všechny žákovské kategorie. Ze starších žákyň odešla do dorostu na Rosničku. Pod trenéry Kovaříkem a Fouskem se začala rozvíjet a formovat její hráčská kariéra. Rychlé křídlo s dobrou střelou to byly předpoklady pro působení v celostátních soutěžích mladšího a později staršího dorostu. Úspěchy a umístění na předních příčkách v těchto kategoriích znamenaly pro Veroniku nominace do juniorských reprezentačních výběrů. V 16-ti letech se objevila poprvé na soupisce ligového celku a s mistrovským BK Gambrinus BVV Brno absolvovala svoje první tréninky u Jana Bobrovského. Na sezónu 2001/02 odešla na hostování do prvního družstva žen SK Královo Pole. V téže sezoně hrála za starší dorost a druhou ligu za B tým v Žabinách. Tuto sezonu zakončila ziskem bronzové medaile na juniorském mistrovství Evropy v kategorii U 18 ve Slovinsku. Sezona 2003/04 byla pro Veroniku opět náročná. Hostování do Hradce Králové, maturita, příprava na vysokoškolské studium a povinnosti v reprezentaci. Vše zvládla na výbornou a v srpnu 2004 si přivezla z evropského šampionátu kategorie U 20 bronzovou medaily. Po úspěšném přijetí na Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy university projevila zájem hrát v Olomouci. Domovský klub Žabovřesk včele s manažerem Jiřím Hamzou uvolnili Veronice cestu a ta odešla na dvě sezony na hostování k trenérovi Svaťovi Horákovi do SK UP Olomouc. K této etapě svého života sama dodala: „sport mám ráda, ale nikdy mně nalákala studia na sportovních školách. Svůj talent pro basketbal jsem se snažila rozvinou co nejvíce a zbytek svého času věnovat studiu. Abych mohla od basketbalu úplně vypnout, odreagovat se, to byla cesta výběru školy. Rozhodovala jsem se mezi Právnickou fakultou a Ekonomicko-správní. To ale neznamená, že basketbal pro mě nebyla priorita”, dodala na závěr. Dvě sezony v Olomouci pro rychlé křídlo byly ty sezóny, které velmi pozitivně zasáhly do jejího dalšího úspěšného hraní v nejvyšší basketbalové lize žen. Dostatečná minutáž, důvěra trenéra a podpora z rodného Brna. V sezoně 2005/06 se do ligy opět vrátil brněnský klub pod názvem Valosun Brno majitele Martina Šibala a rok později tedy na sezonu 2006/07 přišla nabídka vrátit se Brna. Byl z toho přestup do Králova Pole. Tady odehrála Veronika šest ligových sezon. V srpnu 2007 se účastnila basketbalového turnaje, který se odehrál v rámci Světové univerziády v Thajském Bangkoku. Družstvo vedené trenéry Ivanem Benešem a Svatoplukem Horákem přivezlo umístění na čtvrtém místě a Veronika se stala nejlepší střelkyni týmu, když na svoje konto připsala za celý turnaj 84 bodů. V utkání o třetí místo podlehly naše vysokoškolačky Polsku 79:84. V sezoně 2011/12 ukončila studia a přestoupila zpět do „Žabin”. Trenér Bobrovský staví Veroniku na post rozehrávačky.
Další dvě sezony 2012 až 2014 odehrála v mužstvu BK IMOS Brno a byly z toho první dvě stříbrné medaile za druhé místo v nejvyšší ženské basketbalové lize. Zároveň se splnil Veronice sen, zahrát si Euroligu. „Byl to zážitek už při premiéře v Györu”, kde si odbyla svoji euroligovou premiéru. Poslední dvě sezony odehrála opět v Králově Poli a na jaře 2016 odehrála svoje poslední ligové utkání. „Jako hráčka jsem si užila svoje nejlepší roky každopádně v týmu Valosunu Brno”, dodala na konec našeho povídání. I když sama o tom nechtěla moc hovořit museli jsme se vrátit k lednu 2016, když při ligovém utkání v Trutnově pokořila hranici 6000 vstřelených bodů a zařadila se do pomyslné síně slávy střelkyň ženské basketbalové ligy. „Ty poslední dva roky jsem ještě při hraní se věnovala těm nejmenším a pomáhala jako trenérka přípravek v Králově Poli”, dodala na závěr.
