Basketbalový trenér, rodák z Ivančic. Dá se o něm bez nadsázky říci, že sportu zasvětil svůj veškerý život. Od mládí se aktivně věnoval tenisu, ale jeho předností bylo sledování ostatních sportů a velmi dobrá orientace v nich. Úspěšně vystudoval pedagogickou fakultu UJEP Brno obor tělesná výchova a německý jazyk. Po krátkém působení na Vysočině a v Tvarožné u Brna, zbytek svého pedagogického povolání „odsloužil” na základní škole ve Šlapanicích. Tady na základní škole se poprvé setkal s basketbalem a v rámci školních her se s mužstvem zúčastňoval pravidelně basketbalových turnajů základních škol. Basketbal ho učaroval na tolik, že začal s trénováním basketbalu v Sokole Šlapanice. Vzrůstem nevelký, ale srdcem obrovský učitel tělocviku, se malými krůčky vkrádal do brněnského basketbalového dění. Ještě než přišel do tréninkového střediska mládeže Zbrojovky Brno společně s trenérem Jaroslavem Kučerou, krátce působil v Černovicích u družstva extraligových dorostenců. Ve Zbrojovce začínal u těch nejmenších. To byla jeho doména a přednost. Věnoval se začínajícímu basketbalovému potěru, v tom vynikal a může se pyšnit několika přebornickými tituly. Při zápasech jak školních, tak i různých mládežnických turnajů si všímal hráčů soupeřů. Pokud se někdo odlišoval, okamžitě si zapsal jeho nacionále. Pověstný byl jeho deníček, kde si zapisoval výšku rodičů a i prarodičů. Pečlivě je analyzoval a následně pracoval na zařazení vytypovaného chlapce do tréninkového procesu. „To bude dlouhán”, s oblibou říkával. Na podzim 1982 si našel cestu do základní školy v Oslavanech, kde objevil třináctiletého chlapce Jana Svobodu a za několik týdnů už „Johny” jezdil dvakrát týdně do Brna na tréninky, na Kneslovu do Černovic. O rok později, na podzim roku 1983 odešel společně s Honzou do Zbrojovky. Ještě před touto skvělou práci basketbalového skauta, připravil pro Zbrojovku Brno hráče Libora Jeřábka, Pavla Haráska, Martina Šibala, Jana Huse a Leoše Krejčího. V ruce se svými poznámkami, tak argumentoval mezi kolegy trenéry. Skoro nikdy se nespletl. Chodil po školách a proces jeho výběru chlapců pro basketbal probíhal úplně stejným způsobem. Ve Zbrojovce skončil po sedmiletém působení, v roce 1990, kdy se rušila vrcholová střediska mládeže u ligových klubů. Vrátil se do Šlapanic a opět zde trénoval mládežnická mužstva. Z této jeho poslední basketbalové cesty vzešly pro současný basketbal dva hráči. Šimon Svoboda, který hraje nejvyšší basketbalovou ligu v Brně a Adam Lukeš, který se pohybuje na prvoligové palubovce v Pardubicích.